Nadpis

Pondělí 23.08.2010 – I. Den

Ráno, v 09:00 se setkáváme na náměstí, zařizujeme si pojištění, měníme koruny na eura a jdeme na nákup. Potom ještě jedu do Strakonic pro jízdenku a přijíždím ve 12:32. Rychle dobalit a hurá na nádraží, protože v 13:10 nám odjíždí vlak. V Plzni čekáme, jelikož vlak má zpoždění. Naložíme kola a těšíme se do Německa. Tam ještě jednou přesedáme a odjíždíme do Mnichova. Město je to jako blázen, ale docela se i v noci orientujeme a odjíždíme podle buzoly směr JJZ. Chceme se dostat cca. 20 km od nádraží do lesíku, když tu náhle,… „bum“ Vizuně upadl pedál! Ale Šimon byl borec a po tmě našel šroubek, i když nevím jak se mu to povedlo. Trochu jsme to dotáhli a jeli dál. Po chvíli jsme se už zašili do lesíka, tachometr ukazuje 19,45 km. Stany nestavíme, jelikož jsme líní. Dobrou noc a spíme. Náhle začíná pršet: „pánové a dámy, to není rosa!“ prší, tak stavíme stany a spíme dál.

Úterý 24.08.2010 – II. Den

Vstáváme trochu dýl. Holky si postavili stan tak blbě, že tropiko ani zdánlivě nebylo dotažené dolů a to proto, že uprostřed stanu byl velký pařez, tak ráno hold ždímali spacáky. Balíme stany a jedeme kousek dál, kde vaříme kašičku ke snídani. Po snídani jedeme pořád dál, až do města, kde je cykloservis, kde Vizuně opravují pedál. Najednou „BUM!“ peťule bouchla duše. Ale naštěstí jsme byli pořád v tom servisu a tak to pán Peťule hned opravil a dal jí i novej plášť, úplně zdarma. Po opravách jedeme pořád proti řece Isar až ke hranicím a celkem máme 100 km, tudíž 80 km za dnešní den. Ale co to, „BUM!“ rána jako do piána a wÓňovi praskla osička a tak už nikam nejedeme. Stavíme stany, vaříme véču a docela brzy jdeme spát.

Středa 25.08.2010 – III. Den

06:50 – Peťula budí ostatní (ale sama se válí ještě ve spacáku). 07:00 vylejzáme ze spacáků a jdeme vařit snídani. Peťula stále ve spacáku a přemýšlí, že v něm pojede i na kole. Potom všechno balíme, i Peťula balí a jedeme dál. wÓňovi to moc nefrčí a tak ho táhne moje kolo a střídáme se po jednom kilometru, kdo z nás dvou bude kolo řídit a kdo bude řídit ten vrak. Přijíždíme do cykloservisu, ale tam osičku nemají, tak mu půjčují celé zadní kolo s tím, že ho vrátí v servisu po 14 kilometrech, kde mu tu osičku vymění. Chlápek chce 14 euro. Jedeme dál. Přejeli jsme servis asi o 2 km a tak sedíme u kostelíka a wÓňa s Šimonem to jdou opravit. To už Pája přední brzdu nemá vůbec, protože jí to pořád brzdilo a seřizování nepomohlo, asi to způsobila přeprava kol vlakem. Asi po dvou hodinách se kluci vrací, wÓňa tam nechal 70 euro a je tudíž chudý člověk. Potom už jedeme po cyklostezkách pořád po rovině podél Innu až do Zell am Ziller. Odtud stoupáme po serpentinách pořád do kopce, potom už míň do kopce až za Gerlos. Tam necháváme kola mezi stavebním odpadem za haldou kamenů a doufáme, že je do rána nikdo nezasype. Jdeme kousek dolů po stráni do borůvčí, kde stavíme stany a vaříme večeři. Poměrně mírně utahaní uleháme do spacích vaků a zanedlouho spíme. Celkem 187 km = 87/den.

Čtvrtek 26.08.2010 – IV. Den

06:50 budíček a nepříjemná zima. V 07:00 zase vylejzáme za spacáků a rychle balíme. To proto, že nad námi jezdí bagřík a my nechceme mít kolo zasypané haldou šutrů. Popojíždíme kousek k silnici a tam ke snídani vaříme kašičku a kafe. Po dobré snídani jedeme skoro po rovince (trochu do kopce ale pak zase dolů) až na docela pěkný místo s výhledem na jezero a hory. Tam pořizujeme první společnou fotku. Potom jedeme dál. Když má Vizuňa žízeň, jde nabrat vodu k pramínku s ohradníkem za kterým se pasou krávy. Z nepochopitelného důvodu se ho chytá jako zábradlí a za odměnu dostává několik ran elektrickým proudem. Spokojeně frčíme dál. Už jsme na kopci, jedeme dolů z kopce jako kráva, ale jelikož člověk musí pořád brzdit kvůli serpentinám, šouráme se pouze rychlostí 65 km/h. Potom se jdeme podívat na nejvyšší vodopády v Evropě. Nejsou to vodopády ledajaké, když na ně člověk jen z dálky kouká, je mokrej jako čuně. Pak jedeme dál do Krimnlu a pořád dál. Ve městě Wald posíláme pohledy a po několika dalších kilometrech obědváme chleba se salámem. Jedeme dál, pořád z kopce podél řeky Sulzach, ve které se později myjeme. Je sice studená jako prase, ale to vůbec nevadí, hlavně že čistí uháníme dál. dojíždíme až do Brucku, kde chvíli hledáme místo na spaní a potom uléháme (bez stanu) vedle silnice v křoví. Vaříme hodně jídla a uléháme dobře naladění. Jenom ti komáři nás serou!!!

Pátek 27.08.2010 – V. Den

Vstáváme v tolik hodin, jako každý den. Balíme věci a vaříme snídani (vločky + mlíko + čaj s medem). Potom odjíždíme k nedalekému obchoďáku, kde bereme vodu, jdeme taky na čistej záchod a mejeme se v umyvadle od hlavy až k patě. Kupujeme 2. Snídani za ¾ eura a jedeme do Zell am See, kde na nás čeká Fero. Následně znovu osedláme své stroje a jedeme do Saaltedeenu a zde chceme na bobovou dráhu. Bobová dráha je tu super, a tak u ní také obědváme. Ale ženou se na nás mraky a tak se jdeme schovat do banky v Saaltedeenu. Asi po hodině už moc neprší, tak jedeme dál. Míříme stále na sever, a po několika neškodných přeháňkách přejíždíme hranice a jsme zase v Německu. Přestalo pršet, míříme k vesnici před Bad Reichenhall, kde stavíme stany hned vedle cyklostezky u jednoho pána na jeho pozemku. Vaříme si večeři a pak jdeme do nedaleké hospody. V pozdějších hodinách uléháme ke spánku, zrovna zase začíná pršet.

Sobota 28.08.2010 – VI. Den

Ráno vaříme snídani, ale z důvodu padající vody z nebe zase zalejzáme do stanů, hrajeme hry a jíme. Asi kolem 11:00 přestává pršet a tak balíme a odjíždíme na Salzburg. Cestou však jednou přijde přeháňka a tak se schováváme pod mostem a jako bezdomovci zde vaříme oběd. Po teplém obědě jedeme do Salzburgu. Projíždíme krásným historickým centrem a jedeme na nádraží. Vlak za 10 euro na osobu i s kolem na hranice. Kupujeme nějaké to jídlo a spěcháme na vlak, který nám z nepochopitelných důvodů ujel. To ale nevadí, za hodinku jede další a tak znovu jíme. Potom už vlak přijíždí a my se vezeme do Linze a tam přesedáme na vlak jedoucí až na hranice. Cestou hrajeme Monopoly, nebo jíme. Je pozdě večer, tak nevaříme a hned ve městě nedaleko hranic stavíme stany a jdeme spát.

Neděle 29.08.2010 – VII. Den

Ráno vstáváme brzy ráno a jedeme na nádraží vařit snídani. Bohužel zjišťujeme, že nám vlak, na který čekáme, nevezme kola a tak jedeme 10 km do města. Už konečně českého. Po chvíli čekání odjíždíme do Českých Budějovic. Odtud jedeme na kole až domů. Jenom se od nás odtrhli: wÓňa, Šimon, Vizuňa, Pája a Peťula, jelikož už nemohli, či nechtěli jet dál na kole. Tak jeli vlakem. My ostatní (já, Stulda a Fero) jedeme za každého počasí na Hlubokou, kde kupujeme spoustu jídla na cestu a ono to stojí jen 38 kč/ osoba (Fero jede jen kousek tak to má za 11) potom jedeme kolem rybníků do Vodňan, kde nás Fero opustil a jel domů do Temelína. Tak jsme zbyli už jenom dva (já a Stulda). Dáváme si na náměstí ve Vodňanech oběd (loupák, banán, rohlík z Hluboké) a jedeme dál přes Strakonice až domů. Za dnešek jsme ujeli 90 km a do HD přijíždíme v 17:45.

Celkem ujeto: 480 km.